|
|
Reprodukčně izolační bariéry v hybridní zóně myši domácí (Mus musculus)
Albrechtová, Jana ; Piálek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Reifová, Radka (oponent)
Reprodukční izolace (RI), která může vést až ke vzniku nových druhů, může probíhat na několika úrovních a zahrnuje jak předreprodukční morfologické odlišnosti nebo biogeografická a fyziologická omezení bránící kopulaci mezi jedinci z divergujících populací, tak postreprodukční nekompatibility gamet. RI brání v toku genů mezi nepříbuznými druhy a v určité míře též mezi vznikajícími druhy či poddruhy. V práci se zaměřuji na reprodukční izolaci probíhající na úrovni gamet, takzvanou gametickou izolaci mezi blízce příbuznými poddruhy myši domácí (Mus musculus). Vhodným modelem pro studium RI je hybridní zóna (HZ) mezi dvěma poddruhy myši domácí, myší západoevropskou (M. m. domesticus) a myší východoevropskou (M. m. musculus). O šíři přibližně 10 kilometrů prochází HZ napříč celou Evropou. V hybridní zóně dochází ke kontaktu a vzájemnému křížení obou poddruhů. Pokud se mezi poddruhy vyskytne gametické izolace, může to představovat jistou bariéru toku genů a zamezení výskytu hybridního potomstva, které může být v konkurenci s rodičovskými poddruhy v nevýhodě. Haldanovo pravidlo speciace říká, že u hybridů je poškozeným pohlavím to heterogametické. U savců je postiženo samčí pohlaví kvůli přítomnosti XY pohlavních chromozomů. Některé z takových nevýhod mohou být, neživotaschopnost hybridů či skryté...
|
|
|
Gasotransmise v epigenetických regulacích gametogeneze a embryogeneze
BRICHCÍN, Jiří
S rostoucími problémy v oblasti reprodukce hospodářských zvířat i člověka se zvyšuje i potřeba znalostí mechanismů, podílejících se na regulaci správného průběhu gametogeneze a embryogeneze. Pro experimentální část této práce byly vybrány komponenty z dvou odlišných, povětšinou separátně zkoumaných, oborů, tj. gasotransmiterů a epigenetických mechanismů, které jsou nezbytné pro správný průběh tvorby gamet a časného embryonálního vývoje. Z řad gasotransmiterů byl vybrán sulfan, a jako jeho možný substrát byla zvolena histon deacetyláza Sirtuin 1 (SIRT1). Ověření výskytu těchto komponent probíhalo na oocytech a embryích laboratorní myši (Mus musculus).
|
|
|
Biologie a diverzita kryptosporidií infikujících myši domácí (Mus musculus)
PRANTLOVÁ, Veronika
Kryptosporidie jsou celosvětově rozšíření jednobuněční parazitičtí prvoci z kmene Apicomplexa, kteří infikují široké spektrum obratlovců včetně člověka. Exogenní vývojová stádia kryptosporidií jsou odolná vůči většině desinfekčních prostředků a do současné doby nebyla vyvinuta účinná léčiva. Za posledních 30 let intenzivního studia těchto organismů byly velmi dobře prostudovány kryptosporidiové infekce lidí i řady hospodářských zvířat, ale naše znalosti o kryptosporidiích u drobných savců byly nedostatečné. V posledních letech byly provedeny podrobné studie kryptosporidií u řady hlodavců, zejména myšic, hrabošů, potkanů nebo stromových a zemních veverek. Tato práce si klade za cíl doplnit do mozaiky našich znalostí údaje o prevalenci, diverzitě a biologických vlastnostech kryptosporidií myši domácí (Mus musculus), která je nejběžnějším nevítaným návštěvníkem lidských sídel.
|
|
|
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus)
Havrdová, Leona ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Faktory ovlivňující estrální cyklus myši domácí domácí (Mus musculus) Abstrakt Práce ve formě rešerše pojednává o faktorech ovlivňující estrální cyklus myši domácí (Mus musculus). Nosným tématem je zpracování modulace estrálního cyklu vlivem samčích či samičích chemických signálů. Podrobně jsou popsány známé fenomény - Bruceové, Whittenův a Lee-Boot efekt, spolu s nověji objevenými případy sociální modulace (vyvolání ovulace, role genotypu samce apod.). Dále se zabývá vlivy prostředí, především bisfenolu A v souvislosti s nežádoucím dopadem na reprodukční systém člověka, který je zkoumán právě na myších. Klíčová slova: estrus, feromon, MUP, Mus musculus, vomeronazální orgán
|
|
|
Chování tří populací myši domácí ( Mus musculus sensu lato) v baterii pěti behaviorálních testů: vliv poddruhové příslušnosti a komensálního způsobu života
Voráčková, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Pojempersonalitase dnesobjevujestále častějivpsychologickýchstudiíchlidí,ale také zvířat. Studiumpersonalitynámpomáhádefinovatjednotlitvérysychování,které se mohoulišitvrámci věku,pohlaví,druhůneboprostředí.Behaviorálnítestysloužíkodhalenítěchtoprvkůchovánía dokážourozdělitzvířatadorůzných variabilníchskupin. Předmětemnašehobádáníse stalytři populace myši domácí(Mus musculussensulato),které jsme otestovali vtestechvolnéexplorace,nucené explorace,hole-boardtestu,testuvertikálníaktivityave vyvýšenémkřížovémbludišti.Testymělyodhalit,zdase tytomyši budoulišitve svémchovánív rámci pohlaví,komenzalismunebopoddruhu. Zjistili jsme(svýjimkoujednohotestu),že ve vnitropopulačnívariabilitějsourozdílyvelmimalé,avšak mezipopulačnírozdílyjsouvlivemkomenzalismuapoddruhovépříslušnosti velkéajasně zřetelné. Klíčováslova:Mus musculus,komenzalismus,openfieldtest,Elevatedplus-maze,Principal ComponentAnanlysis(PCA)
|
|
|
Charakterizace kandidátních genů hybridní sterility Hstx1 a Hstx2
Kašíková, Lenka ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Speciace, vznik nových druhů, je zásadním evolučním procesem zodpovědným za druhovou rozmanitost na naší planetě. Na počátku procesu speciace je oddělení dvou populací reprodukční bariérou, která zabrání genovému toku mezi nimi. Jedním z mechanismů, jak je docíleno reprodukční izolace, je hybridní sterilita (HS). Jedná se o mechanismus postzygotické reprodukční izolace popsaný u řady eukaryot. Prvním objeveným genem hybridní sterility u obratlovců je myší gen Hybrid sterility 1 (Hst1), později identifikovaný jako gen Prdm9. Genetickou a molekulární analýzou byl později na chromozomu X určen lokus, jehož interakce s Prdm9 vede ke sterilitě anebo snížené fertilitě hybridních samců. Tento lokus obsahuje dva genetické faktory HS - Hstx1 způsobující abnormální morfologii spermií a Hstx2 způsobující zástavu spermatogeneze v pachytenních spermatocytech a sterilitu. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na studium vlivu delecí kandidátního myšího X-vázaném genu hybridní sterility - Fmr1nb. Analýza samců B6N.Fmr1nbmut s delečními variantami genu Fmr1nb ukázala, že Fmr1nb je jedním z faktorů ovlivňujících spermiogenezi. U samců, nesoucích delece genu Fmr1nb, došlo k nárůstu morfologických abnormalit spermií, fenotyp identický s Hstx1. Vliv delecí genu Fmr1nb na průběh meiotické profáze I u hybridních samců...
|
|
|
In vitro diferenciace testikulárních somatických buněk Xenopus tropicalis a Mus musculus.
Hlaviznová, Michaela ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Sertoliho buňky (SCs) jsou somatické buňky testikulární tkáně, které se podílí na spermatogenezi a zrání pohlavních buněk. V současnosti jsou intenzivně zkoumány pro své imunomodulační schopnosti a nedávné studie ukazují, že sdílí řadu vlastností s mezenchymálními stromálními buňkami (MSCs). Podrobná charakterizace SCs a objasnění jejich role v testikulární tkáni je klíčové pro využití SCs jako terapeutického nástroje regenerativní medicíny. V Laboratořích vývojové biologie a imunoregulací PřF UK byla založena buněčná kultura nematurovaných Sertoliho buněk Xenopus tropicalis (XtiSCs) a Sertoliho buněk Mus musculus (mSCs). Předchozí výzkum charakterizoval XtiSCs a prokázal jejich multipotentní charakter in vitro diferenciací po mezodermální linii. V návaznosti na tento výzkum byla jedním z cílů diplomového projektu indukce in vitro diferenciace XtiSC do dalších buněčných typů, která by ověřila diferenciační potenciál XtiSCs. Expresní profil mSCs potvrdil somatický původ této kultury a také transkripci genů specifických pro Sertoliho buňky. In vitro byla úspěšně indukována diferenciace mSCs po mezodermální linii do osteoblastů, chondrocytů a adipocytů. Z výsledků této diplomové práce vyplývá, že mSCs sdílí některé charakteristiky myších MSCs a disponují multipotentním diferenciačním potenciálem in...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
|
|
Myš, potkan, krysa: prostor, pach a metody detekce
Kaftanová, Barbora
Společné soužití člověka s hlodavci se datuje již od počátku zemědělství. Mnohé populace hlodavců se přizpůsobily synantropnímu způsobu života, a jakožto komenzálové doprovázejí člověka až do dnešní doby. První studie sleduje, jakým způsobem člověk ovlivnil životní prostředí nekomenzálního druhu hlodavce - myši kyperské (Mus cypriacus). Tento ostrovní endemit se po většinu své existence vyvíjel v nepřítomnosti savčích konkurentů a predátorů. Během posledních 10.000 let však člověk do jeho prostředí zavlekl druhy, které životní prostředí myši značně ovlivnily. Zejména krysa (Rattus rattus) dnes na ostrově dominuje svou početností a je pravděpodobně výrazným kompetitorem kyperské myši. Přesto její pach na myš nepůsobí averzivně, naopak je preferován, zřejmě jakožto pach fylogeneticky příbuzného druhu. Naopak pach kočky, na Kypru rovněž rozšířené, vyvolává averzivní reakci. Druhým řešeným tématem je sledování behaviorálních strategií různých typů myších populací (komenzální M. musculus musculus, nekomenzální M. m. musculus, nekomenzální M. m. domesticus) pomocí exploračních testů. Komenzální populace projevuje výraznou vertikální aktivitu - zřejmě proto, že komenzální prostředí nabízí řadu příležitostí ke šplhání. Naopak je oproti nekomenzálům méně aktivní v testu volné explorace. V komenzálním...
|
host ::
RSS.